midnight stories

Všechna práva vyhrazená J.K.Rowlingové

Harry Potter - Jing&Jang

9.kapitola

9.kapitola

„Harry!“ No konečně!“ běžela k němu Hermiona přes celou společenskou místnost.
„Copak? Děje se něco?“ Vytrhla tím výkřikem Harryho z přemýšlení.
„A to se ptáš ty mě? Vždyť si nebyl k nalezení! Kdes byl?“ divilě se Hermiona.
„No nejdřív jsem nemohl spát, tak jsem dělal domácí úkoly, pak šel na procházku po hradě a nějak se mi zachtělo spát. Byl sem blízko sedmého patra, tak si šel na chvilku lehnout. A vzbudil jsem se až teď. Asi tak nějak!“ zakřenil se.
„To máš z toho věčného bolení hlavy. Kolikrát jsem ti už říkala, abys zašel za Pomfreyovou!“ Vyčítala mu.
„Tak to buď v klidu. Už jsem za ní byl.“
„A...? Pomohla ti?“
Co teď? Když řeknu, že ne, tak bude mít starosti, a když řeknu, že ano, tak jí budu lhát! Ach jo... Co jsem komu provedl!“ litoval se v duchu.
„Harry, kamaráde! Kdes byl celou věčnost! Mám pro tebe překvapení! Někdo ráno přestavěl Pomfreyové ošetřovnu! Dělá z toho hroznou vědu! A co je nejlepší, že to tam vypadá fakt moc dobře a ona ji nemůže vrátit zpátky, jak dřív byla!“ smál se Ron. Zrovna se objevil ve společenské místnosti.
„Cože? Jak to, že to nejde vrátit?“ divila se Hermiona.
„Prostě jí to nešlo. Šel jsem po chodbě, když snažila odchytnout každého, kdo tam procházel, ať jí to pomůže napravit. Ani nechtěj vědět, co za to slibovala!“ smál se.
„To je divné!“ prskala Hermiona.
„No...Já bych teď měl zajít za Kratiknotem a Prýtovou a omluvit se za nepřítomnost. Omluvte mě.“
„Ale Harry...!“ Křikla za ním ještě Hermiona. Raději dělal, že už neslyšel.
„Nevíš, co s ním v poslední době je?“ zeptala se Hermiona Rona. „Řekla bych, že nám něco tají!“

„Pansy! Kde jsi byla?“ Zeptal se Draco Malfoy medově a zastoupil jí cestu k dívčím ložnicím. Crabe a Goyle si stoupli za ní, aby se nevyhnula povinnému výslechu.
„Byla jsem na ošetřovně. V noci mi nebylo zrovna moc dobře. Nechala si mě tam na pozorování, měla jsem trochu horečku.“ Lhala pohotově. Stáhl oči do tenké podezřívavé linky a z pod víček si ji přeměřoval. Pansy nahodila výraz typu „svatá pravda“ a postavila svou mysl za nejpevnější hradby, které si uměla kolem sebe vystavět.

Po útoku na její rodinu se toho hodně změnilo. Stáhla se do sebe. S nikým se nebavila. Spíš se jí tu všichni tak trochu báli. Jen Draco Malfoy měl nad ní nějakou zvláštní moc. Bála se ho. Přestože se svou mocí dokázala v klidu potlačit všechny pokusy o její život v koleji, ale na Malfoye si bála troufnout. A on si toho byl dobře vědom. Bála se ho celá kolej. Samozvaný Zmijozelský princ.
„Nevěřím ti. Ráno tě viděli, jak tu s tím hnusákem Potterem lítáš jako splašená po chodbách! Nelži mi, já se všechno dozvím. Tak, co jsi s ním dělala!“ vmetl jí do obličeje. Pansy se jakoby zmenšila, přesto se snažila držet svou kamennou tvář.
„No jak jsi říkal, že jsem lítala po chodbě tak to,... Sam se někam zatoulala, tak mi ji pomáhal hledat. Ale já to nechtěla, pořád jsem ho odháněla, ale nedal si říct! Vážně!“ Draco ji neustále pozoroval a čekal, co z ní nakonec vypadne.
„A jak si na něho narazila, co? To jako on sám se najednou rozhodl tě sledovat?“
„Ne, to ne. Narazila jsem na něho v jedné chodbě. Bylo brzo, tak se mě ptal, co tam dělám...“
„Dobře... Ale ještě jednou tě uvidím s tím hnusákem, tak si mě nepřej!“ Zasyčel jí do tváře a vydal se s gorilami pryč.

Uf..tak tohle bylo o fous!“ řekla si pro sebe a šla se převléci do školní uniformy. Rychle posbírala svoje věci a vydala se za profesory, jejichž hodiny dnes promeškala, aby se omluvila.

Poslední komentáře
06.04.2008 12:54:48: Přesně souhlasím že je to krásná povídka.Docela mě zajímá jestli se Pansi s Harrym dají dohromady.Ji...
04.04.2008 20:25:36: Tohle je krásná propracovaná povídka (a nejen tahle). Krásně píšeš a jsem rada že sem tuto stránku n...
02.04.2008 17:05:09: Tato kapitola mě potěšila tím, že jsi položila Draca do jeho záporné polohy. Podle WoS to je změna a...
02.04.2008 15:03:08: smiley${1}