midnight stories

Všechna práva vyhrazená J.K.Rowlingové

Harry Potter - Jing&Jang

17.kapitola

17.kapitola

„Harry!“ vyděsil se Ron s Herminou. Stáli právě celí udýchaní ve dveřích od chlapecké ložnice a nestačili se divit. Harry nechal všechny své věci  tryskem skládat do kufru.
„Co se stalo?“ vyjekla Hermiona.
„Nevím, ale budu na týden pryč ze školy. A ke všemu se mnou bude Parkinsonová! SAKRA!“ zařval a praštil rukou a sloupek od postele, co držel nebesa, až jej přelomil. Než se stačily nebesa zřítit už bylo zase vše v pořádku. Jedním Malým škubnutím zápěstí.
„Harry?“ zeptala se Hermiona opatrně, „Ale vždyť…?“

„Ne Hermiono, jestli chceš říct, že nás na týden vyhodili, tak to asi ne. To bychom museli udělat horší věci než jen po sobě metat Led a Oheň!“ řekl spíše pro sebe než pro ostatní, takže si ani nevšiml pohledů obou kamarádů.
„Oheň a Led?“
„Parkinsonová ujely nervy, no. Nedokázala se krotit, tak jí hold někdo musel zchladit!“
„Ale, co to jako znamená? A ke všemu… Jak to, že se dokážeš přemisťovat uvnitř hradu?“
„Víš co, Mio? Já to taky vlastně nevím, ale musím to zjistit. Bohužel jediná možnost je, že u toho bude muset být i tam potvora!“ s tím zaklapl kufr a vydal se ke schodišti. Dole ve spolčence se na něj všichni dívali dost vyjeveně.
„Mějte se. Za týden jsem zpět!“ mávl na kamarády a prošel portrétem s kufrem v ruce, jakoby se nechumelilo.

„Parkinsonová! Já sem ti dvakrát – DVAKRÁT – jasně řekl, že se budeš od Pottera držet dál, ale jak vidím, tak si to nepochopila. Dostaneš menší lekci!“ zasyčel Draco Malfoy a poslal na ni Cruciatus. Pansy se mu ovšem ladně vyhnula. Ani si neuvědomila, co dělá ale lehce mávla zápěstím a už se na jejího nemilovaného spolužáka řítily  dlouhatánské trsy trávy a jako hadi se mu obtočili kolem těla.
„I já tě varovala, sice jen jednou, ale za to důrazně!“ a rozpřáhla se s ním o zeď.
„Až se vrátím, tak si mě nepřej!“ a šla dál. Draco se marně snažil vstát, leč marně. Omdlel.
Do  společenské místnosti vtrhla jako velká voda. Naštvaně se zarazila.
„Crabe, Goyle!!“ štěkla na ně jak na psy,  „Malfoy bude potřebovat dojít na ošetřovnu!“ rozkázala a vydala se dál hrdě do dívčích komnat. Ve společenské místnosti se nikdo neodvážil ani pohnout. Tak moc tam byli všichni z tohoto nenadálého vpádu zaskočeni. Když se vrátila s kufrem zpět do společenské místnosti, všichni byli na svých místech, tak jak tam byly před tím.
„Vzkažte Malfoyovi, že až se vrátím, dokončím s ním, co jsem dnes začala. Ještě mi toho hodně dluží!“ nebezpečně se jí blýsklo v očích. Prohodila si vlasy na záda a s grácií vyplula ze společenské místnosti.

Uf, tak tohle by bylo… Jen – co s námi s Potterem strýček asi zamýšlí? Kam nás asi chce tak poslat? Nebo nás raději na pár dní chtějí vyloučit? Ale za co? Nebo že by se dozvěděli, že jsme spolu strávili dvě noci? I když k ničemu nedošlo?Nebo se pletu? Brrrrrrr! Na tohle raděj ani nemyslet!“
„Ale nenalhávej si, co tvoje představivost?“ ozval se jí kdesi v hlavě takový ten dotěrný „pravdomluvný“ hlásek.
„Žádná představivost ve spojení s Magorem Potterem není – nebyla a hlavně ani NEBUDE!“ zavrčela.
„Vážně?“
„Naprosto!“rázně kývla hlavou.
„No jak myslíš, ale já tě varoval!“ v duchu na ni ještě vyplázl jazyk a zmizel zase do hlubin.

„Parchant!“ zasyčela ještě na adresu toho vnitřního posměváčka a svižně třikrát zaklepala na dveře kabinetu profesora lektvarů. Zevnitř se ozvalo spěšné dále a už byla vevnitř.
„Čus strýčku! A sakra…“ tiše ji vyklouzlo, když viděla profesorův nakvašený pohled.
„No konečně, můžeš mi říct, co ti tak neskutečně dlouho trvalo dojít na kolej, zblažit se a dojít sem?“ vrčel Snape.
„Vždyť mám ještě deset minut?“ divila se při pohledu na své náramkové hodinky.
„To mě nezajímá! Potter to všechno  - bohužel – zvládl za čtvrt hodiny a to sem to má daleko dál než ty!“
„Noo super!“ protočila panenky čelem k nebi.
„Mohl byste mi – prosím – raději vysvětlit o co tu kráčí?“ zeptal se Harry povýšeně. Jen co přišel nepřestali se Severusem probodávat vraženými pohledy.
Potter mu ještě stále nevěřil. I přes očistná soudní přelíčení, která se po Poslední bitvě kvůli Snapovi odehrála. Pro něj to byl – je, a na vždy bude Zrádce. I když zjistil fakt, že údajná vražda Albuse Brumbála na Věži bylo jen divadlo pro tupé Smrtijedy. I tak ho stále nenáviděl. Vlastně v posledních dnech ještě více, než kdy dřív.

„Fajn!“ oba je v rychlosti chňapl za paže a s žlutým zábleskem zmizeli.

Poslední komentáře
14.08.2008 02:22:29: Pěkný, ale nic moc se toho tam neděje chtělo by to další kapitolku co ty na to??
09.08.2008 19:55:50: vaúúúúúúú já chci vědět co s nima bude dál....... prosím, prosím, kapitolku co nejdřív...