midnight stories

Všechna práva vyhrazená J.K.Rowlingové

Harry Potter - Jing&Jang

14.kapitola

14.kapitola

Mám já ale divný sny!“ pomyslela si. Sedla si a otevřela oči. Ale hned zase rychle zaplula zpět.
„Sakra Pottere!“ zaklela. Neprobudila se, jak si myslela, na ošetřovně, ale v nějakém pokoji a nahá. Naproti obrovské posteli bylo veliké okno zatažené těžkými, tmavě hnědými sametovými závěsy, kterými prosvítaly první sluneční paprsky. Pod ním byl dlouhý stůl. Na něm byly tři vařící kotlíky, spousta rozházených přísad. Pod stolem byla rozhozená deka. Bylo zřejmé, že na ní někdo spal.
Znovu si sedla a přehodila nohy z postele, peřinu pevně omotanou kolem sebe.
„Už ses probudila, fajn.“ Harry stál ve dveřích, kterých si do té doby nevšimla. Na sobě měl jen černé kalhoty a kolem krku ručník, jímž si sušil vlasy.
„Sakra Pottere! Co jsi se mnou dělal!“ Zavrčela na něj.
„Taky ti přeji krásné a dobré ráno, Parkinsonová. Jestli chceš, koupelna je volná!“ ukázal rukou na dveře, z kterých zrovna vyšel.
„Tak sakra odpovíš mi?“ Čertila se.
„Sluší ti to, když se vztekáš!“ usmál se.

Nádech – výdech!“ Snažila se uklidnit. Opatrně stoupla z postele tak, aby z ní nespadla, ale motala se jí hlava. Náhle zase cítila příval energie. Myslela, že se jí rozskočí hlava. Jednou rukou si přidržovala peřinu a druhou si úporně třela spánek.
„Sakra!“ Ulevil si Harry, „tady už ale končí legrace!“ přiskočil k ní ustaraně.
„Parkinsonová! Hej Pansy! Uklidni se a dýchej. Přestaň se tak strašně kontrolovat. Sakra uklidni se!“ Vzal ji za paže a něžně ji hladil palcem po odhaleném rameni. Pansy se postupně uklidňovala. Ale věci kolem ní se hodně změnily. Po stěnách pokoje se plazily všemožné šlahouny, takže to tam vypadalo jak v botanické zahradě. K tomu všemu se zbláznil oheň v krbu. Plameny šlehaly alespoň tři metry vysoko a tvořily tak ohnivý sloupec neuvěřitelných tvarů. A to teplo, které díky němu v pokoji nastalo. Harry si myslel, že snad roztaje, ale jak bylo vidět, tak Pansy i květinám se to očividně líbilo. Pansy se nevědomky slastně zavrtěla a poupata vykvetla v krásné květiny, které voněly omamnou vůní.
„Pansy?“ Zeptal se Harry starostlivě. Celou dobu měla skloněnou hlavu a nebylo jí vidět do obličeje. Pohlédla na něj. Usmála se, ale Harry se zarazil. Na to, že má červené oči, když se rozčílí, si už zvykl, ale to, že teď měly žluté bělmo a červené duhovky, jej zarazilo. I její vlasy se teď trochu změnily. Nebyly jen rudé. Tedy rudé byly, to ano, ale mezi nimi jí prosvítaly žluté prameny o dost delší, než ty ostatní rudé vlasy. Vypadala strašně zvláštně, ale Harrymu se moc líbila, víc než by v tu chvíli přiznal.
„Je ti dobře?“ Neustále ji hladil a Pansy si toho byla dobře vědoma.
„Ano. Už je mi líp.“ Stoupla si, ale pořád se cítila na vlastních nohách trochu nejistá.
„Chceš se jít umýt?“
„Jo to bych ráda. Jen. Klik je hodin?“ zajímala se, „ať vím, jak moc si můžu dát načas.“
„Je sobota. Takže si dej voraz jak dlouho chceš.“ Usmál se. Neustále ji ještě držel. Cítil, že by to sama nezvládla.
„Jo a. Tahle místnost se zařídí přesně podle tebe. Jestli máš raději koupel nebo sprchu, stačí jen na to pomyslet a hned to budeš mít, ano?“ zavedl ji opatrně do koupelny. Vypadalo to tam přesně jako v prefektských koupelnách akorát s tím rozdílem, že to spíše vypadalo jako plavecký bazén a opodál vedle byla normální sprcha. Tázavě se na něj podívala.
„Potřeboval jsem pohyb. Včera jsi mě vyrušila při běhání, tak jsem to potřeboval dneska dohnat. No a navíc jsem tě nemohl nechat o samotě.“ Řekl jako by nic a zavřel za sebou dveře.
„Jo a promiň mi ještě.“ Nakoukl ještě dovnitř,  „až budeš hotová, tak stačí zavolat a já ti pomůžu zas do postele.“ A byl pryč.
Pansy se otočila a zamyslela se. Když otevřela oči místnost se změnila. Bílé kachličky tu zůstaly, ale „bazén“ a sprcha zmizely. Namísto nich tu byla jen velká vana, dvě umyvadla, prádelník s osuškami velkými jako prostěradla a velké zrcadlo. Vymotala se z prostěradla a šla si natočit vodu do vany. Zarazila se. Když se procházela kolem zrcadla.
„Tak proto sem byla nahá!“ Vyděsila se. Přes celé břicho se jí táhl podivný obrazec. Bylo vidět, že je to už skoro zahojené, ale na některých místech se jí utvořily strupy. Pansy se natočila tak, aby si jej mohla prohlédnout. Byla to lilie v plamenech. Symbol čistoty a nespoutanosti. Celé to bylo uspořádané do pentagramu, jež tvořily podivná slova, které nedokázala přečíst. Ani když se dívala do zrcadla.
„A sakra! Tohle nepůjde dolů.“ Chvíli si to ještě prohlížela, ale skoro přetékající voda ji rychle vytrhla ze snů.
„Jejda!“ Vodu zastavila právě včas. Ponořila se do horké lázně a cítila, jak se jejím unaveným já šíří uvolnění. Náhle, netušíc, jak se to stalo, se začaly ve vodě dělat bublinky.
Ale já přecePottere
!“ usmála se a poslala mu myšlenku.

Žádné komentáře