midnight stories

Všechna práva vyhrazená J.K.Rowlingové

Harry Potter - Jing&Jang

11.kapitola

11.kapitola

„Severusi. Ty je musíš dát dohromady! Vždyť víš, že jestliže nebudou spolupracovat, tak to bude katastrofa! My teď potřebujeme , aby nastala rovnováha!“ ryl Brumbál do chudáka Severuse.
Celou tu dobu byli zavření u Severuse v kabinetě a nevěděli jak z nastalé situace ven.
„Jak já, Brumbále!?! Snad oni! Je to jen mezi nimi! Já jsem učitel a oni žáci. Taky jsme si s Tarou museli projít tímhle rituálem! Je to tak dáno už odpradávna, do toho nemám já právo zasahovat! Vaše žena nás učila. Znáte naše zvyky. My se musíme sjednotit sami. Do té doby...!?!“ svěsil hlavu na prsa a mocně si povzdychnul. „Do té doby musíme jen čekat.“
„Pořád na ni nemůžeš zapomenout, že?“ zeptal se ho Brumbál.
„Nechci se o tom bavit.“ Zavrčel svým typickým barytonem a otočil se k Brumbálovi zády.
„Dobře. Nedá se nic dělat. Budeme se s tím muset smířit.“ Vzdychl si ředitel a odešel.

Severu se upřeně díval na místo, kde před tím Brumbál seděl. Byla to už hodně dlouhá chvíle, co ředitel odešel, ale mu to přišlo jako minuta. V hlavě se mu míhaly vzpomínky na jeho partnerku. Přešel do zadní části svého kabinetu a rukou odkryl závěs, za kterým měl schovanou myslánku. Od toho osudného dne při nitrobraně s Potterem ji raději ukládal sem. Přece jen… Možná se zdá, že závěs a skříň je asi tak stejně dobrá skrýš jako kdyby ji někomu předával na stříbrném podnose, ale zdání klame. Maskoval ji svou mocí, tudíž se k ní nemohl nikdo dostat.
Přiblížil hůlku ke své hlavě a vytáhl na ní tenký dlouhý světle modrý pramen, utkaný jakoby z vody. Ladným pohybem ji poslal přímo do myslánky, naplněnou po okraj tou samou látkou. Hladina se zavířila a pak se na hladině ustálil obraz mladé ženy.

Měla sotva dvacet let. Stála na jakési věži a dívala se dolů na boj, který se odehrával pod věží. Úzký obličej jí rámovaly dlouhé medově zlaté vlasy. Ve větru jí poletovaly kolem hlavy a zakrývaly jí výhled. Přesto nespouštěla oči z dění pod sebou. Její velké oříškově hnědé oči a plné něčeho, co každého znepokojovalo byly plné temného očekávání. Chladné a odhodlané.
Vedle ní stál o mnoho let mladší Snape. Též se díval tím samým směrem jako ona. Byl stejně napnutý a něco očekával. Příchod něčeho temného. Oba byly oblečeni do boje. Na hrudi temně černý kyrys a za pasem meč. Oba měli pláště, akorát její měl zelenou podšívku a jeho žlutou. Jinak byly identické.
Stáli jako sochy. Z oblaků se spustil déšť. Kapka za kapkou smáčela její tvář…Otočila se na něj a usmála se. Severu k ní natáhl ruku, jakoby se jí chtěl dotknout, ale ona vyskočila a s vodou se se řítila bezpečně dolů mezi bojující masy.

Snape si vzdychl. Už – už jakoby se jí též chtěl prsty dotknout, ale v poslední sekundě se zarazil. Stáhl prsty do pěsti a zatřepal hlavou. Pak rázně zatáhl závěs a rychle opustil svůj kabinet.

Poslední komentáře
14.04.2008 22:50:32: no tak vidíš...Aspoň jeden člověk se vždycky najde..jen jde o to, ho najít... Ale neboj..Gdyž ho nen...
14.04.2008 19:24:23: heh...dobre, hadat se nebudu...ale stejne si to vetsina lidi nemysli-popravde ses asi fakt jedina =)
12.04.2008 11:03:20: kráse neznamená JEN krása na povrchu...KRÁSNÁ MŮŽEŠ BÝT I(A JSI) UVNITŘ!!!smiley${1}
09.04.2008 20:43:31: Midnight, ty si vážně cvok-řeknu to naposled-já hezká nejsem! To ty si z nás dvou ta krásná=)A nemus...