midnight stories

Všechna práva vyhrazená J.K.Rowlingové

Harry Potter a world of Sealens

21.kapitola

 Nejlepší lék na nervy

Harry se zmateně teleportoval zpět do jejich kanceláře. Ani Eleonor, ani Felicio už tu nebyli. Nechali mu na nástěnce lístek, že se šli porozhlédnout po Karmessal- Dall. Zničeně se zřítil do svého křesla, a zpod stolu vytáhl načatou láhev se zeleným obsahem, který páchl po peprmintu. Otevřel ji, a nalil si pořádnou sklenici, z které si mocně přihnul. „Sakra. Alkohol ne!“ A vrátil láhev zpět pod stůl. Dlouho jen tak seděl, a díval se na nedopitou skleničku „Maguáre, ty sklerotiku, kde vězíš!“ Promluvil k Harrymu patron v podobě lišky, který se před ním náhle objevil. Praštil se v duchu do hlavy, a znovu se teleportoval.
Stál na prahu dlouhé síně. Po jeho boku bylo něco jako recepce. Dlouhý barový pult, a za ním jeden velmi starý Sealen, který jakmile jej spatřil, rozzářila se mu očka, a na jeho vrásčité tváři se roztáhl úsměv od ucha k uchu.
„Ale, ale. Náš mistr dlouhých drápků, tak to kvůli vám dnes přišel generál!“ Zakrákal.
„Zdravím, mistře Melesio!“ Poklonil se Maguár. Stále se ještě úplně nepřeměnil do své podoby.
„Zase si jdeš vybít svou bujnou povahu? Dnes to bude boj na  meče, nebo střelné zbraně? Nebo budete vrhat nože jako minule? Musel jsem po vás uklízet tři sta roztrhaných a nadobro zničených dřevěných terčů.“ Zaryl si do něj. Ale nepřestával se usmívat.
„Dneska to budou meče. Máte zde v úschově ještě ten můj?“ Zeptal se, a položil na stůl tři zlaté mince.
„Ale jistě. Váš Ignis. Tuze zvláštní a jedinečná zbraň. Jako bojovník.“ poklonil se, „pečuji  o něj jako o vlastní! Po každém tvém tréninku jej pečlivě naostřím a ošetřím proti otupování. Akorát se mi zase nepodařilo jej zbavit toho jeho kouzla. Třikrát mě popálil, když sem se jej snažil leštit. Je to skvostné dílo. Mistr Ahiedas byl vynikající zbrojíř!“ Vytáhl z utajené skříně Harryho zbraň. Byl to dvojsečný meč. Tedy spíše dva, které se daly spojit jílci do sebe, takže z něj vznikl jeden oboustranný meč. Když se takto spojil, krásně na jeho ostří vynikl tepaný obraz. Byl to plamen ohně.
„Děkuji.“ Řekl, a vydal se dál směrem do síně.
Síň byla rozdělena zdmi na tři místnosti. Harry postupně prošel kolem lučištnického sálu a střeleckého sálu. Všechny místa byla obsazená. Trénovali zde nejen Lovci, ale i obyčejní Sealené. Každý se v této době snažil naučit nějak bránit. V posledním sále, kde též nebylo skoro k hnutí, na Maguára čekal naštvaný generál.
„Až povím tvé matce, jak jsi nedochvilný, budeš bit!“ řekl škodolibě.
„Ale Anaeli. Moc dobře víš, že moje maminka je až moc hodná, to je taky důvod, proč sis ji vybral, nemýlím-li se.“ Řekl medovým hláskem, a Generál mu z legrace vyťal lehký políček.
„Já doopravdy nechápu jak, ale vždy mě dokážete s Lennym nějak přechytračit. A co je horší, malá Sarah se to od vás snaží pochytit, a k mé smůle se učí rychle!“ Na to se Harry mocně rozesmál. Generál se naštval, vytasil svůj meč, a zaútočil. Ale jakoby to Harry čekal. Generálův útok tak vyšel naprázdno. Obcházeli kolem sebe v kruhu, a najednou se zastavili. Harry ze sebe stáhl halenu a generál ze sebe stáhl plášť a také halenu.
„Avanti!“ Zařvali oba náhle, a pustili se do boje. Meče o sebe neustále chřestily. Čas od času se od nich v prudkém výpadu svezla i sprška jisker. Náhle Harry udělal nenadálý výpad, a jeho meč byl náhle v plamenech. Pohyb v síni ustal. Všichni kolem užasle vydechli a zaměřili pozornost na Maguára a Kyara.
„Necheš už konečně přestat machrovat, že máš meč od mistraAhiedase?“ Zavrčel generál.
„Já nemachruju, jen ukazuju svoje kvality a výsady...“ generál jej nenechal domluvit, a znova zaútočil. Harry ale udělal rychlou otočku a výpad. Generál to nečekal a spadl na zem. Harry přiskočil a přišlápl mu meč v ruce, „ a jedinečnost tohoto meče!“ Dopověděl jakoby nic. Pak podal generálovi pravačku a pomohl mu na nohy. Celá síň propadla v bouřlivý jásot.
„Seš v pohodě, starouši?“ Zeptal se Harry starostlivě.
„Jakejpak starouši? Takhle mě ještě žádný mudla, kouzelník, ani Sealen neurazil!“ Zahřměl naoko naštvaně Anael. Vytrhl svou pravici z té Harryho, a vmžiku na něj zaútočil. Boj, který spolu svedli před chvílí, byl oproti tomuto jen taková malá bezvýznamná rozcvička. Výpad stíhal výpad. Meče v té rychlosti skoro ani nebylo poznat. Jen spršky jisker dokazovaly, že jde opravdu o zápas na meče. Harry se dostal do Anaelovy útočné zóny, a donutil jej se na chvilku stáhnout do defenzivy. Maguár toho snadno využil. Prudkým šmahem vyrazil Anaelovi meč z ruky a bodnul. Ale minul. Anael udělal salto na zad a v rychlosti sebral ze země svůj meč.
„Myslím, že se nám tu trochu mění situace!“ Usmál se Harry, a utřel si hřbetem ruky pot z čela. Oběma rukama objal rukojeť meče a škubl směrem od sebe. V rukách tak náhle držel dva meče.
„Aha, tak milostpán na mě nestačí s jedním mečem. Musí si na to vzít dva, že?“ Vysmíval se mu Kyar v myšlenkách.
„Moc dobře víš, že jen používám všech možných prostředků, abych vyhrál!“ Na to Maguár vážně. Protočil si meče v rukách, a silou je jílci vrazil do sebe. Náraz doprovázel malý výbuch ohně, ale Maguár tomu nevěnoval sebemenší pozornost.
„Zas machruješ?“
„Ne- e.“Zazubil se Maguár a vyrazili proti sobě. Maguár i Kyar do toho dali vše! Své srdce, svou mysl. Nic neexistovalo. Jen meč a jejich protivník. Maguár zasypával Kyara rychlým sledem krátkých útoků. Otočka-výpad-otočka-vykrýt se-výpad-vykrýt se.... bojovali ještě asi deset minut, když se Maguár konečně rozhodl dnešní souboj ukončit.
„Máš toho dost, co, starouši?“ Vysmíval se, když si tentokrát mezi útoky Kyar setřel pot z čela.
„No dovol! Zatím jsem si nějak nevšiml, že bych stárnul. Zato ty se nějak moc zadýcháváš! Kuřáku jeden!“ Kyar se otočil, a chtěl udělat poslední výpad, ale Maguár to očekával. Podkopnul mu nohy a Kyar se svalil na záda. Harry k němu zvolna přistoupil.
„Tak co..Starouši. Jak je?“ Smál se zplna hrdla. Celá síň se zaplnila bouřlivým potleskem. Nikdo z dvojice si nevšiml toho davu, co se tu za tak krátkou chvíli nashromáždil. Vypadalo to, že jejich souboj přilákal pozornost všech, dokonce i z ostatních cvičných sálů.
„Zase obecenstvo.“ Vzdychl si Maguár, a nabídl Kyarovi ruku, aby mu pomohl stát.
„A cos čekal?? Soukromí v téhle době? Naivko!“ Uchechtl se generál.
„No, asi si budu muset jít namazat záda. Jinak mě tvoje matka zase pořádně  setře, jako minule. Začni si prosím tě uvědomovat, že Lilyan je Fabrikos, tudíž má schopnost vidět přes jakékoliv překážky. A já abych zase dostal kartáč hnedka ve dveřích.“ Stěžoval si. Harry moc dobře věděl, jaká jeho maminka je. Lily dříve Potterová se stala taky Sealenem. Dostala toto výsadní právo kvůli lásce, pro kterou se obětovala. A Harry byl moc rád, že ji našel. Lenny se o ní dozvěděl, až když ji s Harrym uviděli v Akademii. (Na stěně Síně Zrozených byla zapsána jako Lilyan Kyar*pozn. autorky)
„Anaeli. Je mi to moc líto, ale musím domů. Tedy zpět na povrch. Doufám, že dneska přijdete na tu večeři. Jejda, to sem málem zapomněl. Jsem se konečně mohl ukázat na povrchu..no a tamní přátelé mi chtějí udělat slavnostní přivítání. No a při té příležitosti bych vám chtěl s mámou někoho představit. Je to překvápko. Tak se stavte tak o půl sedmé, ano?“ A na to se teleportoval k zpět na Grimmauldovo náměstí 12.

Poslední komentáře
25.02.2008 19:10:51: Ale toš ráda! Dokonce i moc ráda! Se ozvy na ICQ a domluvíme se, ju? 352-657-128(midnight)
24.02.2008 17:43:14: takže lily žije jj?Škoda že ne i james ale to už by bylo asi moc velké štěstí jinak kapitola moc pěk...