midnight stories

Všechna práva vyhrazená J.K.Rowlingové

Harry Potter a world of Sealens

17.kapitola

Generál

Harry si povzdychl a složitě zamával rukou ve vzduchu. 10:45. Aha, tak to mám ještě třičtvrtě hodiny. Podíval se do zrcadla, a zkoumavě se prohlížel. Pak znovu sáhl po hůlce, a mávl kolem sebe. Jeho černá zmuchlaná halena se ztratila, namísto ní se objevila tmavě saténová se složitými vzory na okrajích rukávů. Namísto kožených kalhot měl dlouhou vázanou suknici a černé glády. Kývl na sebe do zrcadla a teleportoval se před velké stříbrem tepané dveře. S lehkostí je otevřel, a opatrně vklouzl dovnitř. V místnosti velké asi jako Bradavická Velká síň stály dvě řady Sealenů. Jedna řada se snažila co nejrychleji se proměnit ve své zvíře. Druhá řada na ně sesílala kouzla. Finta spočívala v tom, že na Sealeny v jejich zvířecí podobě nepůsobila žádná zaklínadla, tedy krom smrtící kletby. Jestliže se nějaký student přeměnil moc pomalu, musel se potýkat s následky kletby, která na něj byla seslána. Celkový dojem byl zmatek a zkáza. Mnoho studentů prostě jen leželo na zemi, a snažilo se seč mohlo zbavit prokletí, jiní studenti seděli sem tam s nějakým šrámem na tváři, a jiní se právě léčili. V celkovém mumraji se málo komu podařilo být rychlejší něž jeho partner.

Na druhém konci místnosti stál postarší Sealen. Jeho kůže měla purpurovou barvu a místo vlasů mu s hlavy splývaly dlouhá rudě zbarvená paví pera. Hrozně se mračil a nadával seč mohl. Harry se jen uchechtl. Zatím si jej nikdo nevšiml. Potichu zase vrata zavřel a poslouchal, co se bude dít.

 „TAK DOST! Já nechápu, jak to, že jste tak neschopní! Nikdy jsem neviděl někoho tak neschopného, jako jste vy! Nikdy dost nepochopím, jak se sem dostalo tolik přijatých, ale je vidět, že rada je už opravdu v koncích, že přijala takové břídily, jako jste vy!“ Řval Sealen.

 „Tak to já nesouhlasím, mě to trvalo tři dny než jsem byl rychlejší, než můj bratr, který se to učil již několik let přede mnou!“ Promluvil Harry do ticha, když se purpurový Sealen nadechoval k nové salvě urážek.
„Maguáre!“ Zaradoval se Sealen
„Generále Anaeli-Kyar.“ Pozdravil jej s kývnutím hlavy a drobnou úklonou Harry.
„Představuji vám veleváženého velitele jedné z nejúspěšnějších speciálních jednotek, Maguára-Harryho Pottera.“ Řekl na celou síň s pořádnou pýchou v hlase, a rozhlédl se po přítomných studentech. Ale to už k němu Harry došel, a vzájemně si padli do náručí, jako otec se synem. Po místnosti se proběhl vzrušený šepot, když si přítomní studenti uvědomili, kdo před nimi stojí. „To je ten hrůzostrašný velitel Allan-Rann? Není tak špatný, jak se o něm vypráví!“ Zaslechl Harry jednu Sealenku a otočil se po ní, a usmál se. Ona okamžitě zčervenala a sklopila zrak k zemi. „Zase jedna nová obdivovatelka, začínám si myslet, že sem Sirius, a ne Harry Potter.“ Usmál se pro sebe, ale okamžitě se to snažil zakrýt.
„Nemusel jsi mě tak pompézně ukázat jako svatý obrázek!“ Zaškaredil se šeptem Harry naoko.
„Však si to zasloužíš, po tom všem, co jsi dokázal a ještě budeš doufám dokazovat. Víš co? Mám nápad!“ Při těch slovech se Harryho tvář stáhla do trpitelské grimasy. „Ach ne! Zas ty jeho nápady!“
„Studenti, teď vám tady pan velitel ukáže, jak vypadá dokonalá přeměna.“ A mrkl spiklenecky na Harryho. Harry jen v duchu protočil panenky vzhůru a šel za ním doprostřed místnosti.
„Jsi připraven?“ Zeptal se jej generál a v očích mu hrála jiskřička, kterou Harry až moc dobře znal. Uvědomil si s leknutím, „Zase si na mě vymyslel nějakou habaďůru!!!"„ale tentokrát mě už nedostane, nejsem už jen jeho pokusný králík!“

„Hned jsem si jich všiml Harryho s Lennym, hned první den ve Velkém sále Akademie, kde se teď nalézali. Oba byli hned středem pozornosti. Tolik povyku snad nenadělal dosud nikdo jiný. O něco se hašteřili, a všichni je s pobavením pozorovali. Nezapomenu na ty výbuchy smíchu, které v obecenstvu probouzeli. A taky si nikdy nepřestanu vybavovat ty jejich ohromné souboje s Lennym. A pak i s Annou. Ta jejich pětice. Oni tři a Salamandr s Okamie. Všichni je milovali a zároveň nenáviděli. Byli vtipní, ale nebezpeční. Rozumní, ale tvrdohlaví. Ach jak mi to tady bez nich připadá nudné.“Proletělo generálovi hlavou, než se odhodlal k útoku. Ale jakmile jen drobně švihl hůlkou, Harry se hned proměnil v Maguára. Kouzlo do něj neškodně narazilo. Vmžiku se proměnil zpět. A v přeměně si stačil i obléct zpět suknici, což vyvolalo smutný povzdech z řad dívčího osazenstva. Ale hned na to celá síň propukla v hlasitý potlesk. Harry se uklonil na všechny strany. Oblékl si zpět halenu a přešel ke generálovi.

„Už musím jít. Zavolali si mě Starší, ale neboj, není to nic vážného, jen se asi nejedná o mě, ale o jiného Sealena. Přišel jsem se hlavně domluvit na toho panáka, ale mám lepší nápad. Mám chuť se jít trochu vybít, co ty na to?“ Mrkl na něj a generál s potěšením přikývl.
„Tak to je konec hodiny, příští den vás chci vidět VŠECHNY, jak plně ovládáte svou koncentraci a odhodlání, jinak si mě nepřejte!“ Zavrčel nakonec výhružně.

Žádné komentáře