midnight stories

Všechna práva vyhrazená J.K.Rowlingové

Harry Potter a world of Sealens

13.kapitola

Utajení neutajíš

Harry ještě v klidu dopíjel svůj hrnek kafe. Najednou mu zahrály pobavené jiskřičky v očích. Dopil poslední doušek, a s třísknutím položil hrnek na stůl. Vytáhl z kalhot hůlku a mávnul jí směrem ke sporáku. Vše, co rozkramařil na přípravu kafe, se ihned uklidilo, hrnek se přenesl do dřezu a sám se umyl a uklidil. Harry se ještě ve dveřích otočil a vše zkontroloval pohledem. Zavřel dveře a šel nahoru do své ložnice. 
Potichu otevřel dveře. Hermiona i Giermo klidně spali. Harry na nic nečekal. Sundal si halenu, a lehl si k Hermioně, která spala na boku a objímala do klubíčka stočeného Gierma. Jemně ji políbil na tvář, objal ji kolem pasu, druhou rukou se přes ni natáhl, pohladil svého syna po hlavě a pyšně se usmál. Na to se už uvelebil, a přisunul se k Hermioně blíž, až mezi nimi nebylo nic víc než jejich oblečení. Hermiona se ze spánku zavrtěla a propletla si prsty s Harryho. On jí hladil po ruce, a konečně se ponořil do říše snů.

Byla neděle ráno, a v domě na Grimmauldově náměstí 12 se ještě spalo. Náhle ten ničím nerušený klid proťalo zazvonění na domovní zvonek. Molly, Lenny, Melenis a Gimmy se okamžitě probudili, ale Hermionu s Harrym to nechávalo chladnými, spali jako by se nic nedělo. 

„Kdo to tak brzo může strašit? A zrovna tady, když tu nikdo pořádně 7 let nebyl?“ Zeptal se rozespale Lenny, když se všichni probuzení setkali před domovními dveřmi.
„Drahý, je děvět pryč, a tobě se to zdá brzo?“ Dloubla si do něj Mel.
„Babi, můžu otevřít?“ Zeptal se Giermo do začínající roztržky mezi Melenis a Lennym.
„Otevři.“ Souhlasila Molly. Za dveřmi stáli snad všichni, co dřív patřili do Brumbálovy Armády.
„Molly! Gimmy! Co tu děláte?“ Zeptala se jako první z davu ohromených tváří Lenka Láskorádová-Longbottomová.
„To by nás taky zajímalo, mami!“ Ozvali se někde vzadu její synové, Fred s Georgem.
„Víte, co? Pojďte dál. Vysvětlíme vám to uvnitř. Tady je moc očí. A navíc, tenhle dům pro mudly neexistuje, tak ať to tak taky zůstane.“ S pokynutím ustoupila s Giermem ze dveří. Lenny s Melenis se okamžitě přestali škorpit, když se chodba kolem nich začala plnit cizími lidmi. Dvojice versus dav si sebe začali zvědavě prohlížet. Lenny jen v pyžamových kalhotách a Melenis jen v noční košilce.
„Lenny, Melenis. Myslím, že byste se mohli jít převléci. A jestli vás mohu poprosit, vemte s sebou i Gierma. Ať se umyje a tak. Však on ví, co má udělat, že, broučku? Jdi se strejdou a tetou. Já si tě pak zkontroluju.“ Mrkla na něj, a předala jej do rukou Melenis, které se automaticky s důvěrou chytil za ruku a poslušně se nechal odvést.
„Molly, co je to za lidi? A co tady dělají? No, to je teď jedno. Hlavní je, proč jsme tu. Včera se stalo něco, co se nestalo už 7 let. Ten galeon z Brumbálovy armády zazářil a pak se na něm objevil nápis Přijď sem, kde smutek mnohých sídlí. A číslo 12 okamžitě jsme se začali navštěvovat, a nikdo nevěděl, kde že se máme sejít, až na to Fred s Georgem přišli. Trvalo nám to až do teď. Asi jsme přišli pozdě, že ano?“ Vypustil ze sebe rychle Dean Thomas a za ruku se držel s Padmou Patilovou, které se pěkně kulatilo bříško.

„Pojďte do kuchyně, asi máte po takhle strávené noci hlad. Kdo si dá kávu?“ Zahalasila ještě do davu 20-ti lidí.  Bylo na ní vidět, že je opět ve svém živlu. Starat se o hodně lidí, to bylo její.


Žádné komentáře