midnight stories

Všechna práva vyhrazená J.K.Rowlingové

Harry Potter a world of Sealens

12. kapitola

Maguár

„Víš, že by mě zajímalo, jak ty neskutečnosti jako Maguár vypadáš??“ Prohlásila Molly znenadání. Harry se široce usmál, vstal ze židle a protáhl se. Sundal si halenu a pásku přes oko. Molly na okamžik zahlédla Harryho podivný vzhled. 

Asi bych se jej bez té pásky přes oko v noci, ale i klidně ve dne, lekla."

Harry se nahrbil a náhle se mu změnila barva kůže ze světle krémové na žíhanou zlatou a světle hnědou. Kůže na rukách, chodidlech a pásku, který se mu táhl po celé páteři a končil někde v kalhotách, mu ztmavla na bronzovou. Narostly mu černé drápy, ocas a dobarvilo se mu i druhé oko. To vše netrvalo ani sekundu.
„Tohle je můj Lovecký vzhled. Takhle mohu využívat všechny mé schopnosti. Rychlost, hbitost, částečné vidění ve tmě, drápy. Ale hlavně teleportaci. Znásobuje se pak její rychlost. Občas, když se pořádně soustředím dokážu vidět i přes zeď. Říkám tomu Moodyho zrak.“ vzpomněl si mladík s úsměvem, „jinak vypadám takhle“ Molly si s leknutím všimla dlouhých špičatých a jistě ostrých zubů, které mu trčeli z dásní a dva z nich mu viseli ven z pusy, i když ji zavřel. Znovu se nahrbil a v tu ránu zmizel. Molly se automaticky podívala pod stůl, kde pouze ležely Harryho kalhoty. Znovu se napřímila. A lekla se. Před ní sedělo zlatohnědé zvíře s bronzovými tlapkami, hřívou, která přecházela na bronzový pásek po celé páteři až na ocas, kterým šlehalo sem a tam. Chvíli se na ní dívalo žlutým pohledem a naklonilo hlavu na jednu stranu a začalo příst. Molly se rychle uklidnila z počátečního šoku a začala si zvíře prohlížet. Hodně ji připomínalo kočkovitou šelmu. Velká byla asi jako puma. Hlava, hříva a ocas byli lví, ale jinak zbytek těla patřila kočce. "Mohla by ses na chvíli prosím otočit? Potřeboval bych se znova obléct." Promluvil Harry v její hlavě. Molly se zvedla“ Jdu ty tvoje dva zkontrolovat a hned jsem zpět.“ Harry kývl na srozuměnou a doprovázel ji pohledem z pokoje. Seskočil ladně ze stolu a proměnil se zpět na svůj obvyklý vzhled hned se začal se oblékat. Nakonec si nasadil pásku přes oko.
Molly potichu vyběhla do patra a co nejtišeji otevřela dveře do Harryho ložnice, kde spala Hermiona s Giermem. Oba tiše oddychovali. Hermiona se automaticky mateřsky přitulila ke svému synovi. Molly se usmála a opět dveře tiše zavřela a vrátila se do kuchyně. Kdesi v podkroví bylo ještě slyšet nějaký šramot, ale tomu se Molly jen vševědoucně uchechtla.
„Tak kvůli tomuhle jsi  celé ty roky byl pryč a nemohl ses ozvat?"zeptala se hned ve dveřích. Harry stál u plotny a dělal si kafe. Molly si sedla za stůl a pokračovala v přerušeném monologu „Hermiona i Giermo tě potřebovali. Hermiona obzvlášť. Neměla peníze, sice ji Draco hodně pomáhal, ale peníze si od něj nevzala, na to je až moc hrdá. Jak tvrdě pracovala dnem i nocí, aby je uživila. Nezapomenu ty noci, když Giermo dostal dávivý kašel. Nebo když mu rostly zoubky. Proplakal tehdy celé dny a noci. Hermiona si ani nemohla odpočinout. Kdybych ji nenutila se aspoň sem tam se jít na chvíli vyspat, tak by to snad i únavou nepřežila. Nemohly jsme Giermovy dávat léčivé lektvary. Malým dětem se to nesmí podávat ve velkém množství, a na to jak dlouho ho to trápilo!?!?! Bože. V té době, hned po porodu, když ji unesli na ty hrůzné 3měsíce. A potom ty hrozné záchvaty. Divím se dodnes a děkuju Pánu, že to oba ve zdraví přežili. Nikdo nevěděl, kde ji hledat! Až se Dracovi podařilo ji najít a osvobodit ji. Crucio, Sectusempra, a další kletby, které ji poznamenali na celý život. Doktoři říkají, že už nebude mít děti! A ONA NA TEBE CELOU TU DOBU ČEKALA!!“Peskovala jej šeptem Molly.
„Já si taky zažil svoje, Si myslíte, že já se nechtěl vrátit?? Bože! Jak já se chtěl vrátit! Z akademie jsem nesměl vycházet a ty tři roky jsem byl pořád na cestách. Tam dole se jinak měří čas. Netušil jsem kolik času uteklo. Ani nevíš jak mě samotného tohle mrzí. Já mám syna a ani jsem o něm nevěděl. Tenkrát jako by mě něco volalo, táhlo tam dolů. To ráno před 8 lety jsem se nechtěl rozloučit, na tak dlouhou dobu, ale jednou dolů sejdeš a trvá dlouho než ti dají povolení a důvěru se vrátit na povrch, Někdy se stane, že se na povrch už v životě nepodíváš! To byl první a jediný důvod, proč jsem šel do akademie! Jedině tam ti dají důvěru za zásluhy!“ Syčel Harry naštvaně. Molly se uklidnila a uvolnila se. Harry zatřepal hlavou a pokračoval dál.
„První jsem musel prodělat vyvolání mého zvířete, abys ho pak mohla ovládat jeho magii, a příprava na to trvá 4 a půl měsíce. A hned potom jsme s Lennym nastoupili do Akademie. Neuplynul den abych na ni nemyslel. Dole neexistuje nic jako Soví pošta nebo Letax pro spojení s povrchem. Udržují si odstup. A není se proč divit. K Sealenům by se chovali jako ke Kentaurům či Vlkodlakům. Jsme jen pololidi. Jak by o nás psali v knížkách, ale to není pravda. Jen jsme otevřeli naši duši. Magie je mocná. A lidi by to nepochopili. Nemohl jsem. Tenkrát, když jsem prosil Radu, aby mně aspoň na hodinu pustili za Hermionou, říct jí, že jsem v pořádku, ale musím splnit své závazky k Sealenům, mě nepustili a já nechápal proč. Ale teď už to vím! A bohu žel, to i chápu. Mrzí mě to. Moc. Ale musel jsem. Jinak to nešlo.“ S hořkostí v hlase zmlkl. Molly se na něj dívala. Mezitím, co tak plamenně hovořil o Sealenech,
si prohlížela  jeho tvář. Ve světle svíček Maguárovi vystoupily všechny jizvy, které tam před sedmi lety nebyly. Nejzajímavější a největší byla jizva, která velmi připomínala podobou drápy lva! Z ničeho nic se Harry zvedl a začal znova přecházet po místnosti. Sem tam si rukou nervózně prohrábl vlasy. Mezi očima se mu objevila temná vráska. Ani si nevšiml, ale na rukou se mu objevily černé drápy.
„Harry“pokynula mu aby se zpět posadil, „uklidni se! Já ti věřím, ale prosím tě. Než zmizíš Hermioně zase ze života. Prosím tě, abys to udělal jemně. Je to vyjímečná dívka a nezaslouží si, aby se kvůli tobě znovu trápila. Má svůj život. A Giermo taky. Oba si zaslouží klidný život po tom všem.“ Harry se po těch slovech přeměnil už naplno do své semi-podoby. Ale stále lidským hlasem pravil.
„Nikdy jsem Hermioně nechtěl ublížit. A ani nikdy nebudu, ale doba si vzala svou daň na nevinných. Stále ji miluju. Stejně  jako v 6.ročníku. Miluju ji stejně silně. Stejně vroucně. Už ji ani Gimmyho nechci opustit. Víš, Molly. Ona je taky Sealen. To byl důvod proč měla ty svoje záchvaty. Nová síla a energie se v ní hromadila, takže musela nějak na povrch. Stejně bude muset jít se mnou. A Giermo doufám taky. Chci si ji vzít za manželku už od konce bitvy.“
„Ale počkej. To jí přece nemíníš udělat? Vždyť tady má svůj život, svoji práci, přátele. Rodinu. A ty ji chceš od toho najednou narychlo odloučit?? Není to tak trochu sobecké od tebe?“ Děsila se a bránila svou rodinu.
„Rozhodnutí je jen na ní. Ona sama se může rozhodnou ten dar přijmout či jej nepřijmout. Jsou metody, které vezmou dotyčným jejich moc a jim zůstane jen jejich obyčejná kouzelnická moc. Ale bude to pro ni, jako by jí vzali půlku duše. Nikdo si nedokáže představit jak jen pohled na ten proces, je hrůzný. Jestli ten dar přijme, bude muset jít dolů, aby se mohla otevřít. Ale jak říkám, je to jen na ní.“ Zašeptal Harry. Chvíle ticha se prodlužovala. Mladík i žena se sobě dívali do očí.
„Ukážu ti, jak a kde a též pro co jsem žil. Dívej se mi do očí a nech svoji mysl volnou. Jestli to jde, tak přestaň na chvíli na vše myslet. Pak to méně bolí, jak tebe, tak i mě“ Molly se zarazila. Chvíli jen na něj tak dívala a pak zavřela oči. A pomalu je hned zas otevřela a upřeně se dívala Harrymu do jeho teď tmavě zelených očí.  Maguár ji vzal za ruce. Molly s sebou úlekem škubla. Před očima se jí začali míhat obrazy z Harryho vzpomínek. Vedl ji pomalu, aby si všechno stihla dobře prohlédnout. Ukázal jí místa, kde tak dlouho žil. První vstup do Síně Zrozených. Vyvolávání jeho zvířete. Výcvik na Akademii, kam se spolu s Lennym přihlásili. Ukázal jí mnohé souboje, které končili smrtí jeho protivníků, sem tam i jeho jak ze souboje odchází s nemalými zraněními. Ale najednou zkončilo vše, tak stejně rychle jak to začalo.
„Molly než tě pustím k téhle vzpomínce, musím ti ještě něco vysvětlit. Ne každý Kardones či Samozvaný soběstačný je úplně pohlcený temnotou či pýchou. Jakmile někoho takového nelze zabít jen tak. Na to jsou zákony vyšší než ty naše Sealenské. Jsou to Boží zákony. Ale prohřešek byl vykonán, tak musí přijít i trest za něj. Říká se tomu Nedobrovolný odštěp, mezi námi Lovci, ale jiní jej nazývají Náhradní smrt.To znamená, že se Sealenovi vezmou jeho schopnosti. Stane se pak obyčejným kouzelníkem. Ale nedokážeš si ani představit, jak je to strašné. Jakoby ti někdo utnul pravou ruku. Vypíchli ti obě oči. …Vzali ti kus tvého já.  Už nikdy nebudeš stejný. Jsi sám a ta samoto nejde nějak přemoci. Připrav se. Ten pohled není pro slabé povahy.“ Pronesl s varovným podtónem.
Opět ten bolestivý začátek, při kterém s sebou Molly mocně škubla.

"Tentokrát stáli v nějakém temném pokoji. S Harrym tam byla nějaká žena a na židli byl přivázán řetězy nějaký muž s červeným podivným znamením na tváři. Připoutaný měl tvář plnou děsu. Harry drsně promluvil: „Damiene - Sinardre, byl jsi odsouzen za svou pýchu, s kterou si užíval svou Sinardskou moc. Nekonal jsi jak ti kázalo tvé svědomí, ale jen tvá touha po cizím majetku. Byl si odsouzen ke ztrátě své Sealenské moci. Smíš se naposledy proměnit v Sinardra, ale pouze pod podmínkou, že nezneužiješ svých schopností proti nám. Připomínám ti, že tato místnost je zajištěna proti jakémukoliv útěku. Jakmile by ses o něj chtěl pokusit okamžitě a bez milosti tě zabijeme. Souhlasíš s tím, že budeš poslouchat?“
„Souhlasím s vašimi podmínkami. Život je mi milejší než smrt.“ Souhlasil muž odevzdaně. Harry jej kouzlem vysvobodil. Odsouzený vstal a přeměnil se. Byl velký asi jako lesní zvěř, byl zářivě červený. Tělo měl pokryté zvláštní lesklou srst. Vypadal jako srnec s kožnatými křídly a zobákem. Mel černé oči bez bělma. Z nozder mu sem tam jak oddechoval stoupali obláčky kouře.
„Sinarde a Damiene. Naposledy jste jedno spolu. Zaplatíte za svou pýchu největším trestem.“ Promlouval k nim Harry. „Sandra lía at deo mer kalis Sealenum mare fabuleo est.(Z vůle Pána, ať po právu přestane být Sealenem)“ Z Harryho hůlky se zablesklo. Paprsek světla zasáhl Sealena přímo doprostřed hrudi. Ten paprsek jako by je rozdělil. V tu chvíli na zem spadl muž a vedle něj jeho Sinard. Muž se jej ještě snažil dotknout ale Sinard se hned rozplynul. „Né!“ Zařval bolestně muž a propukl v žalostný pláč. Bušil do země pěstmi jako malé dítě. Vztekal se. Ale po chvíli jeho pláč ustal. V místnosti se rozprostilo zvonivé ticho. Muž si sedl na bobek a kolébal. V očích měl prázdnotu a samotu. Z očí mu už jen tiše stékaly slzy.
„Jsi teď už jen obyčejný kouzelník Damiene. Už se nikdy nesmíš vrátit zpět k nám. Tvá žena a dítě tě mohou navštěvovat, ale ty sem už nesmíš vkročit. Mezi Sealeny už nepatříš. Alenn - Mizenka tě zavede zpět na povrch. Bude na tebe uvaleno kouzlo mlčení, takže nebudeš moci nikomu, krom nezasvěcených, o Sealenech mluvit. Žij blaze a už nezneužívej svých darů, proti vůli Pána.“
Dokončil svou řeč Harry. A odešel z místnosti. "

V tutéž chvíli i ukončil i jeho spojení s Molly. Sice to netrvalo ani 10 minut, ale Molly se to jevilo jako nejméně tak třikrát delší.
„To musíš dělat?“ Zeptala se pochvíli

„Ano. Je to má povinnost. Prošel jsem výcvikem. Musím. Takových jako já a Lenny je málo. Lovci jsou elita. Něco jako bystozorové. Dostat se do jejich řad je nesmírně těžké. Byly roky, kdy nepřijali ani jednoho.Náš rok se jich tam dostalo neskutečných 200. Taky se k tomu přidalo i to, že Kardones se hodně rozrostli. Všeobecně platí, že jsou vzorem pro ostatní, takže se podle toho taky musíme náležitě chovat a mít k tomu výcvik. Na denním pořádku byla buzerace a tresty Nevíš dne ani hodiny, kdy tě můžou za něco vyhodit. Zkouška nebo  tělesné testy  ti nevyjdou a máš už pak jen jednu možnost to napravit. Obvykle do 24hodin. Jinak papa."naznačil Harry mávání bílím šátečkem, ale dá se to. Sice jsem musel být každý den zavřený s Lennym v knihovně a pak dlouhé hodiny na cvičišti, abychom všechno pak mohli zvládat. Byla to dřina, ale prošli jsme s vyznamenáním a odznakem. To je ohodnocení nejšikovnějších z ročníku a automaticky nás přijali do výcviku na speciální stopařské jednotky.  Lovec musí dobře znát bílou i černou Magii, Léčitelství, lektvary, Přemněňování, Péči o kouzelné tvory, která se u nás jmenuje NKT (nauka o kouzelných tvorech)…Ale hlavně. Hlavně musí hluboce splynout se svým zvířetem. Byly měsíce, že jsem se ani jednou nepřeměnil do své normální, lidské podoby. Byl jsem pořád napůl Maguárem. Hodně mi to ulehčilo. Rychlost a hbitost a taky mi to hodně ulehčilo teleportaci, ale dlouhodobým používání moci Maguára jsem přišel o své lidské oko. Ani mi to nevadí, ale když jsem pak mohl mezi lidi na povrch musel jsem se to těžce skrývat.“ Uchechtl se Harry. Molly si unaveně promnula oči. „Vidím Harry, že jsi rád Sealenem. A určitě bys mi nejradši toho hodně vyprávěl, ale jsem už unavená a ty jistě taky. Prosím odložme to na zítřek. Času bude dost. Věř mi…“ Pohladila jej přes stůl a vstala. Unaveně na něj ještě mrkla a šla spát.
„Tak to si nemyslím...!“ dodal tiše do prázdné kuchyně.

Poslední komentáře
09.02.2008 22:52:54: ooooooooo...děkuju za chválu
03.02.2008 13:38:15: Tak, konečně jsem dočetla celou povídku a musím říct, že patříš mezi tu elitu lepších spisovatelů To...