midnight stories

Všechna práva vyhrazená J.K.Rowlingové

Harry Potter a world of Sealens

11. kapitola

Vysvětlování

„Myslím, Harry, že bys nás konečně mohl představit, než mi začneš vyprávět svůj příběh.“ Připomněla Molly a mrkla na dívku naproti sebe. Všichni tři si sedli po tom všem dole v kuchyni k horkému šálku hodně silného černého čaje na uklidnění. Giermo po všem usnul u Hermiony v Harryho posteli. Nikoho ani nenapadlo jej přenášet do jiného pokoje. Přece jen bude Hermiona po tom všem ráda, když se probudí a bude mít svého synka u sebe. A Gimmy se aspoň dospí. Vzbudil se hned, jak zaslechl šramot dole a následný Mollyin rozhovor s Lennym u nich v obývacím pokoji. Jakmile byla Molly pryč, seběhl dolů a vyptával se, kam že to babička tak rychle běžela.

„Samozřejmě. Promiňte mi, ale v tom zmatku, co panoval, se to prostě nedalo. Ale na oplátku mi musíte vypovědět, co se s vámi po mém odchodu dělo.“ Dodal omluvně Harry.

„V pořádku a přestaň mi konečně VYKAT! Nejsem tak stará!.“ Usmála se Molly. Harry se uklonil a pokračoval ve svém vyprávění.

„Tohle" ukázal na dívku„je Melenis Anrea, Lennyho snoubenka a nevlastní sestra. Lenny, jak ho znám, tak se ti jistě už sám představil.Ostatní, a je nás dost, jsou různě po světě a konají svoje povinnosti..“

„Tak, to bychom měli a teď mi to všechno pěkně po pořádku vysvětlete…Co jste zač. Co jsou ty vaše Schopnosti? Tak tomu říkáte?“                                                                                                                                   „Ano Schopnosti. Jsem Sealen. Polomág. Vypustil jsem ze sebe svoji Maguáří část a využívám jeho nadpřirozenou schopnost, to jest Teleportace.

Je pouze jedna možnost, jak se stál Sealenem. A to projít Třetími dveřmi. Chvíli mezi životem a smrtí se před tebou v mlze objeví. Ale pouze někomu. Až vejdeš… Nikdo ti neřekne, co se za nimi odehraje, ale až se probudíš, nebudeš taková, jako jsi byla před tím. Vše se ti zdá jiné. Cítíš věci jinak. Vidíš je jinak. Místa, kteří jiní nevidí. Tvory, věci. A nikdo ti nedokáže prozradit, co se to s tebou děje. Hermiona to všechno se mnou ze začátku prožila. Ale nevěděl jsem, jak jí to vysvětlit. Bál jsem se toho, ale dnes už vím, že jsem vlastně neměl čeho.“ Zasnil se Harry.
„Čekali jsme na něj.“ Převzala Melenis slovo. „Není nás mnoho. Něco kolem pěti tisíc, jen tady v Británii, ale jinak jsme všude po celém světě. Totiž, když se zrodí nový Sealen, jeho druzi to ucítí. Svět se jakoby pohne. Máme svoje shromaždiště. Říká se mu Síň Zrozených. Na jejích stěnách jsou zapsáni všichni, kteří vypustili na povrch svou podstatu. Své zvíře, které třímalo hluboko v jejích srdcích a čekali na vypuštění. Já...“ napila se s kouřícího se hrnku.„ jsem se stala Sealenem po rodičích, a Lenny v jeho 6-ti letech. Když byl s jeho mudlovskými pěstouny na výletě, spadl z výletního parníčku do vody a než ho vylovili z vody otevřel třetí dveře.“
„Ve chvíli, než otevřete třetí dveře se vám před očima zpětně promítne celý váš dosavadní život. Viděl jsem své pravé rodiče, a též své dvojče, Harryho. Hned jakmile jsem se seznámil se svými novými schopnostmi a vůbec se svou novou stránkou podstaty, což mi trvalo 9 let, jsem po něm začal pátrat. Mezi tím jsem žil u Anreů, rodičů Melenis. Víš, jakmile se staneš Sealenem, nedokážeš úplně skrýt, čím jsi. Vezme si to daň z tvého těla. Proto mám ten barevný pásek kolem krku. Harry..“ kývl jeho směrem, „má tu pásku přes oko, aby schoval jeho žlutou barvu, a Melenis má tak podivně bílé vlasy protkané zlatem. Dokážeme potlačit ostatní, ale ne úplně. Naše podoby se jinak projevují v boji nebo při situacích, jako byla ta při léčení Hermiony. Dokážeme se jen polovičně přeměnit, ale pokud je třeba, tak se převtělíme zcela do svého zvířete. Hodně se taky změníme. Více se projeví povahové rysy tvého zvířete. Viď, Maguáre.“ Zakřenil se na jmenovaného významně.
„Hahaha. Tak dobře. Jsem trochu nezávislý!“
„Nezávislý? Tomu ty říkáš nezávislý? Zmizet a nedat o sobě třeba týden vědět?? Kdo pak má vědět, kde jsi?“ Čertil se Lenny
„Říkal jsi, že si žil u mudlů, jak ses tedy dostal k Sealenům?“ Přerušila Molly rychle jejich hašteření.
„Jednoduše.“ zakřenil se Pastelníček, „máme něco jako radu starších a ta dohlíží, aby Sealeni nebyli objeveni. Poslali pro mě a pozměnili mým dosavadním pěstounům paměť. Byl jsem též vymazán z pamětí ostatních lidí. Přešel jsem, takříkajíc, pod vlajku Sealenů. Tam se mě ujali Anreovi, ale bohužel je zabili Kardones, sekta, jež se snaží o převrat a ovládnutí světa kouzelníků. Sbírají moc zabitých ,aby se udělali silnějšími. Odporné zrůdy.“ Odplivl si.
„Sbírají moc zabitých?? To lze?“ Divila se zděšeně Molly.
„Bohužel ano, ale jen u silných jedinců. Naši rodiče“ chytil Melenis za ruku a pevně ji stiskl, „byli velmi silní. Armand, náš otec, byl Nundu. Nejmocnější ze Starších a naše maminka Jessica byla Ramora. Vynikala v léčení druhých. Sami vedli školu pro děti Sealenů a můžu vám říct, že nikdy ani jeden nezvýšili hlas. Ani na mě, když jsem občas fakt dost blbnul a nebyl k udržení.“
„Do teď jim smekám a tiše je obdivuji!“ prohodil Harry.
„Cože?“ Vyhrkl Lenny naštvaně.
„No říkám, že tebe občas zkrotit, to chce pořádnou dávku odvahy!“ Smál se Harry a praštil bratra do ramene.
„Tak to máš bohužel pravdu! Jen Melenis mě dokáže uklidnit, viď, má nejdražší?“ Melenis se mile usmála a Lenny ji políbil na tvář.
„Já nedokážu pochopit, jak tak milá a tichá osoba, jako je Melenis, dokáže s tak výbušnou povahou, jako je Lenny, vydržet.“ Konstatoval tiše Harry, aby ty dva nevyrušil z chvilky, kdy se věnovali jeden druhému. Harry se dlouho nerozmýšlel a poslal Lennymu myšlenku.
"Hele, brácha. Nechcete jít už s Mel spát??" Mrkl Harry spiklenecky, tak aby to viděl jen Lenny. Lenny se odvrátil od Melenis a řekl:
„No já nevím jak vy, ale nás už tu není potřeba. Musel jsem dneska jezdit po celém Berling-Fahru a mám toho plné kecky. Tak dobře. Dobrou, tedy spíše, dobré ráno Molly, rád jsem vás poznal. Zdarec brácha.“
„Já té-éž.“ Dodala Mel a nechala se odtáhnout Lennym do horních pater.
"Ach jo. Ani nevíš Jak si mi chyběla Mio. Ani nevíš, jak moc!" Pomyslel si Harry.
„Jak dlouho už jsou zasnoubení?“ Zeptala se Molly vševědoucně.
„Co sem se s nimi potkal, tak už byli zasnoubeni. Ani vlastně nevím, na co čekají.“
„Kde jsme to přestali? Ach ano. U manželů Anreových. No…Lenny je Pastelníček. Je hodně sebevědomý a občas se dokáže pěkně naštvat. Nečekaně. Ale je to super brácha. Jeho Schopnost je Infrazvuk. Dokáže ochromit svým hlasem nepřítele, ale když se to přežene, může to být to poslední, co protivník uslyší. Melenis není jako my. Ona je léčitelka po její mamince. Ona by nezkřivila vlásek ani mouše. Sice se dá říct, že pro boj má výhody v tom, že je skoro nesmrtelná, ale ne donekonečna. Pouze se dokáže sama vyléčit. Ale na léčení druhých používá hůlku, lektvary nebo v některých případech i svou moc…“
„Počkej, počkej, jak jsi to myslel s tím ona není jako my??“ Přerušila je se strachem.
„No…Já a Lenny jsme Lovci Kardones a Samozvaných Soběstačných. O Kardones už víš, ale Soběstační jsou trochu odlišní. Říkají si tak, protože svou moc nepoužívají výhradně ke zlu ani k dobru. Pomáhají si s ní, jak oni uznají za vhodné. Většina Soběstačných si svoji nestrannost snaží udržet, ale někteří „Soběstační“  si spíš pomáhají k moci a je jim jedno, která moc jim k tomu pomůže. Těm se říká „Samozvaní Soběstační“. Hledáme a snažíme se najít zločince a potrestat je, ale většinou se to nepovede. Je jen jediná možnost. Posléze dvě možnosti, ale většinou jen ta jedna. A to smrt. Já nejsem vrah. Jen pracuji pro mír. V tuto chvíli je to mír za jakoukoliv cenu. Kardones se rozrůstají jako krysy. A to taky jsou. V jejich srdci nevládne nic než jen temnota. Oproti některým, s kterými jsem měl tu nevýslovnou čest se setkat, byl Voldemort jen zlobivý klučina. Sealeni jsou hodně různorodý národ. Mají tvrdé zákony, ale každý ví, že jdou splnit. U nás platí OKO ZA OKO, ZUB ZA ZUB! Sice ne úplně doslova, ale  máme k tomu blízko. Lovcem se nemůže stát každý. Musí projít tříletým výcvikem a potom, jestli se osvědčí v boji, může jít ještě do speciálních stopařských jednotek.Tam jsme s Lennym taky byli, ale ten rok byl k ničemu. Táhlo nás to do akce. Do party k nám ještě patří Eleonor-Okamie a Felicio-Salamandr. Mezi námi byla ještě Anna-Ohňový krab, ale tu zabil...zabili při jedné akci. . Ale život šel dál. Zbylé tři roky jsem trávil v podzemí. Tam většinou žijeme. Hluboko v zemi jsou obrovská města, o kterých ani skřeti neví. Já a Lenny patříme k Lovecké elitě. Říkají nám Drtivá pěst - po našem - Allan-rann.“ Načepýřil se Harry.
„Jsme normální národ. Sealenové se zabývají všemi obvyklými povoláními, ale s tím rozdílem, že každý Sealen si musí své suroviny na jídlo shánět sám. Už i malé děti, jakmile se stanou Sealeny, se to učí. Před tím je krmí matka s otcem. S malými dětmi je to jak s kouzelníky. Naše moc se projeví buď , jak už jsem řekl, přes třetí dveře, nebo narozením do Sealenské rodiny. To se pak jejich moc začne sama projevovat. Někdy kolem šesti let. Sice proměna nastane až někdy v pubertě, ale jinak...Má to své výhody. Sealen pak více splyne se svým zvířetem. Projevují se tak zvířecí pudy našich zvířat. Ale jinak je vše při starém. Kováři, architekti, doktoři, učitelé, obchodníci…jsme jinak stále lidmi.“

... pokračování příště

Žádné komentáře